Smyslem vánoc není rozdávání dárků, ale oslava narození Ježíše Krista. Problém je, že odborníci na teologii se s přihlédnutím k historickým změnám v kalendáři domnívají, že Ježíšek se narodil někdy v září mezi rokem 6 před naším letopočtem a rokem 30 našeho letopočtu. Svou verzi výkladu historie má i pravoslavná církev, která narození slaví 6. ledna. Arméni dokonce 18. ledna. 

Navzdory vánočním betlémům se ovšem všichni shodují na tom, že se ježíšek nenarodil ve chlívě, ale v jeskyni, kde byla přes zimu držena zvířata. 
Vedle ryby je v ČR nejčastějším jídlem štědrovečerní večeře vinná klobása. 

Největšího sněhuláka postavili v Maine v USA v roce 1999. Byl vysoký 113 stop (34 metrů). 

Původ zvyku dávat si ke krbu ponožky pro Vánoční dárky je velmi prozaický. Není nic horšího, než studené, vlhké a zapařené ponožky. A kde jinde byste si je chtěli usušit, když neexistovalo centrální topení?

S vánočními svátky se v minulosti pojila celá řada tradic, zvyků a pověr. Mnoho z nich je již téměř zapomenuto, ale některé přežily a staly se neodmyslitelnou součástí našich Vánoc.

Vánoční stromeček 
Nazdobený stromek se stal jedním z hlavních symbolů 
vánočních svátků, a tak možná leckoho překvapí, že tento zvyk je poměrně mladý. Dřív se nad štědrovečerní stůl dávaly jen zelené větvičky, které měly symbolizovat návrat jara.

Tradice zdobení stromku pochází z Německa - jedna z prvních zpráv o ní je v brémské kronice z roku 1570. Katolická církev považovala zpočátku zdobení stromů za pohanský zvyk. V Česku má vánoční stromek poměrně krátkou historii - poprvé jej postavil pro své přátele v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku. Nový zvyk se však začal prosazovat jen pozvolna, a to až ve 40. letech 19. století v bohatých pražských měšťanských rodinách. Na vesnici pronikaly stromky ještě pomaleji - až do první světové války bývala v mnoha domácnostech pouze ozdobená Smrková nebo jedlová větev.

Jmelí 
Zatímco zdobení vánočního stromku je tradice relativně mladá, zvyk rozvěšovat o Vánocích Jmelí má kořeny mnohem starší. Už keltští druidové mu přičítali léčivé a kouzelné vlastnosti. A v dalších obdobích pak bylo považováno za rostlinu pomáhající proti bleskům, nemoci a čarodějné moci. Jmelí platí také za rostlinu lásky. Políbíte-li se s milovanou osobou pod Jmelím, přinese to vaší lásce štěstí a plodnost.

Vánoční betlém 
Mezi další z vánočních obyčejů patří výroba betlémů a 
jesliček. První jesle údajně posvětil při vánoční mši v roce 354 papež Liberius. Jiná legenda říká, že jesličky poprvé vytvořil o Vánocích v roce 1223 svatý František z Assisi.

Koledy 
Pravděpodobně nejslavnější vánoční písní je skladba Tichá noc, o jejíž rozšířenosti svědčí fakt, že se na Štědrý večer zpívá přibližně ve 230 jazycích. Svou premiéru měla v roce 1818 v salzburském Oberndorfu; autorem textu byl místní farář Josef Mohr, nápěv složil Franz Xaver Gruber.

Půst 
Na Štědrý den se držel až do večeře přísný půst. Ti, kteří ho zachovali, měli vidět zlaté prasátko. Ke společné večeři se pak zasedlo poté, co vyšla první hvězda.

Zvyky u štědrovečerní večeře 
- připravil se o jeden talíř navíc, pro náhodného hosta 
- pod talíř se schoval zlatý penízek nebo šupinky z kapra, aby se nás držely peníze 
- od slavnostní večeře se nesmělo vstát, ani kdyby někdo bušil na dveře, protože ten, kdo vstane, do roka zemře.

Krájení Jablka 
Po večeři se nožem přepůlí jablko kolmo ke stopce. Pokud jádra vypadají jako pěticípá hvězda, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Pokud mají tvar kříže nebo čtyřcípé hvězdy, pak někdo z přítomných těžce onemocní nebo zemře.

Lití olova 
Nad plamenem se v kovové nádobce roztaví kousek olova. Olovo se pak naráz vlije do nádoby s vodou. Vznikne odlitek, podle jehož tvaru se pak hádá, co koho čeká.

Pouštění lodiček 
Budoucnost se dá předpovídat i z plujících skořápek se zapálenými svíčkami. Majitele skořápky, která vydrží nejdéle svítit a nepotopí se, čeká dlouhý a šťastný život. Pokud se skořápka drží při kraji nádoby, její vlastník bude také spíše sedět doma. Jestliže ale skořápka pluje ke středu nádoby, vydá se do světa.

Zvyky pro svobodné a nezadané dívky 
Svobodné dívky klepaly střevícem na kurník. Když se ozvala slepice, dívka zůstala i v novém roce svobodná. Ale když se ukázal kohout, čekala ji svatba. Ty, kterým nevyšel pokus s kurníkem, mohly hodit doma v pokoji střevíc za hlavu - když byl po dopadu obrácený patou ke dveřím, zůstaly příští rok doma. Když se ale obrátil špičkou ke dveřím, značilo to, že se provdají a odejdou.

Nezadané dívky zase chodily třást bezem a v domě, u kterého začal jako první štěkat pes, bydlel jejich nastávající. 

Zvyků spojených s Vánocemi je ale mnohem víc, než se vešlo do našeho článku. Pokud víte o nějakém dalším, napište nám do diskuse. Přejeme krásné svátky!!

Betlém přírodní - strom 20 x 15 cm