Haas Quittin 2:1 želírovací přípravek 24 g
Haas Quittin 2:1 želírovací přípravek 24 g
QUITTIN - Želírovací přípravek
S HAAS Quittin želírujícím pomocníkem 2:1 vytvoříte obratem ruky chutné marmelády, rafinovaná želé a jiné výtečné ovocné lahůdky! Stačí přidat jen cukr. Chuť, barva a vitamíny zůstanou zachovány. Haas Quittin má díky vysokému podílu přírodního pektinu silnou želírovací schopnost za krátký čas vaření. Mimo to se jedná o čistě rostlinný želírovací prostředek a je vhodný také pro diabetiky. Zkuste to – želíruje zaručeně!
Nutriční hodnoty
Apple-interchange-newline" />
100 g | 1 porce 24 g | % DDD | |
---|---|---|---|
Energie | neuvedeno | neuvedeno | 0 % |
neuvedeno | neuvedeno | ||
Bílkoviny | neuvedeno | neuvedeno | 0 % |
Sacharidy | neuvedeno | neuvedeno | 0 % |
z toho Cukry | neuvedeno | neuvedeno | |
Tuky | neuvedeno | neuvedeno | 0 % |
nasycené | neuvedeno | neuvedeno | |
nenasycené | neuvedeno | neuvedeno | |
Vláknina | neuvedeno | neuvedeno | |
Sodík | neuvedeno | neuvedeno | |
Sůl | neuvedeno | neuvedeno |
Složení
- Laktóza
- 1 E440 - Pektiny
- 0 E330 - Kyselina Citronová
- 3 E202 - Sorban draselný
- ztužený rostlinný tuk
E440 Pektiny:
charakteristika:
Pektiny jsou polySacharidy vyskytující se v mnoha variantách. Jako přídatnou látku jej rozlišuje označením E440(i) - Pektin a E440(ii) - Amidovaný pektin neboli Aminopektin. Liší se výrobou a vlastním složením, viz. níže. Pektiny se běžně vyskytují v přírodě, především v ovoci (Jablka, Citrusy) a také v buněčných stěnách rostlin. Pektin jako látka byl poprvé popsán v roce 1825, ale jeho vlastnosti pro výrobu marmelád a džemů byly známé mnohem déle.
Použití
Díky svojí želírující povaze jej najdeme v mnoha potravinách, kde funguje jako stabilizátor, zahušťovadlo, emulgátor a pojidlo. Nejvíce známé použití je v marmeládách a džemech. Pektin je možné také koupit jako samostatnou látku, většinou ve směsi s cukrem, která se používá pro domácí výrobu marmelád. Dále se používá například v sirupech, zmražených potravinách, zmrzlině, dresingu, želé bonbónech, Jogurtových nápojích a nebo jako náhražka tuku v pekařských výrobcích. Množství používaného pektinu je podobné tomu jaké je běžné v čerstvém ovoci, tedy 0,5% - 1% obsahu. Pektin se používá také v lékařství - díky své vysoké hustotě působí proti průjmům. Dále také ve speciálních zdravotnických lepidlech a v přípravcích na hojení ran.
Výroba
Pektiny ve větším množství obsahuje kůra Citrusů, kde jejich obsah činí až 30%, a také Jablka, obsah pektinu je ale jen 1% objemu. Pro výrobu pektinu se používá zbytek ovoce z přípravy džusů, zejména kůra z vymačkaných Citrusů nebo dřeň a slupka Jablek. Pektin se poté extrahuje za pomocí zředěné Kyseliny Chlorovodíkové při cca. 80 °C, přidá se ethanol nebo isopropanol a dojde k vysrážení pektinu ( dříve se používaly ke srážení pektinu soli hliníku). Alkohol se oddělí a vysušením se získá konečný produkt - Pektin E440(i). Pokud se spolu s kyselinou použije i Hydroxid amonný, získá se tzv. Amidovaný pektin (aminopektin) - E440(ii)
Nežádoucí účinky
Tato látka je všeobecně považována za bezpečnou, proto ani nebyl stanoven její denní limit v potravě. Některé zdroje však uvádí, že ovocný pektin může obsahovat volné glutamáty.
Doplňující informace
Bylo zjištěno, že pektin pozitivně působí na snižování hladiny Cholesterolu v krvi jelikož pektin zvyšuje hustotu obsahu střev a tím zabraňuje vstřebávání Cholesterolu z potravy. V ČR (celé EU) i USA je používání povoleno i pro potraviny v dětské výživě od 5. měsíce věku.
E330 - Kyselina Citronová
Charakteristika
Jedná se o slabou kyselinu z karboxylové skupiny. Přirozeně se vyskytuje v Citrusových plodech, zejména v citrónech, limetkách, grepech, pomerančích a v menší míře i v dalším ovoci a zelenině.
Použití
Kyselina Citronová má mnoho využití. V potravinách je to především díky schopnosti regulovat jejich kyselost a Zásaditost. Taktéž zabraňuje růstu bakterií, kvasinek a plísní, proto se používá i jako konzervant. V tucích a olejích zabraňuje žluknutí a nežádoucí změny barvy a působí zde jako antioxidant. Nalezneme ji hlavně v nealkoholických nápojích, džusech, víně, tucích, instantních nápojích, v marmeládě, kandovaném a mraženém ovoci, mražených mléčných výrobcích, v sýrových pomazánkách, majonéze, v salátovém dresingu a mnoha dalších potravinách. Kyselinu Citronovou nalezneme také v kosmetice, farmaceutických výrobcích a v chemické výrobě.
Výroba
Způsobů výroby je několik. Přírodní cestou lze kyselinu Citronovou získat ze šťávy Citrusů fermentací surového Cukru. Běžná průmyslová výroba však využívá plísňovou kulturu Aspergillus niger a sacharózu (zejména Melasa, hydrolyzovaný Kukuřičný škrob, či jiné levně získávané Cukry). Přidáním hydroxidu vápenatého (známý jako hašené vápno) vznikne sůl z níž se díky kyselině sírové získá konečná Kyselina Citronová. Roční celosvětová výroba je odhadována na 1,7 milionu tun z čehož více než polovinu produkuje Čína.
Nežádoucí účinky
Obecně je kyselina Citrónová považována za bezpečnou látku a v nezbytném množství může být přidávána do všech potravin včetně dětské výživy. V USA je zařazena do seznamu GRAS látek. Nadměrným požíváním kyseliny citronové může dojít k poškození zubní skloviny. Například konzumováním samotných Citrónů. Jako všechny kyseliny při kontaktu s okem vyvolá dráždivou reakci, ve větší koncentraci a množství může způsobit oslepnutí. Množství v potravinách je ale daleko pod touto hranicí.
Doplňující informace
Díky poplašným řetězovým emailům byla kyselině citronové připsána spousta špatných vlastností, zejména karcinogenita. Skutečně se jedná o špatnou informaci, která vznikla špatným překladem slova Krebs. Toto slovo v němčině znamená opravdu rakovinu, ale ve spojení s kyselinou Citronovou se jedná o vědce Hanse Krebse, který v roce 1953 získal Nobelovu cenu za objevení tzv. Citrátového cyklu, někdy také nazývaného Krebsův cyklus.
Charakteristika
Jedná se o draselnou sůl kyseliny sorbové v podobě bílého krystalického prášku. Tato látka se užívá jako konzervant, zabraňující šíření plísní a kvasinek v potravinách. Je dobře rozpustná ve vodě.
Použití
Látka se používá jako konzervant v ovocných nápojích, džusech, v mouce, zázvorovém pivu, lékořici, víně, olivách ve slaném nálevu, jablečném moštu, pečivu, čokoládě, v ovocných koktejlech, mandarinkovém pyré. Přidává se do koláčů, náplní do koláčů, do slazených želé, sýrů, salátů, kečupů. Dále se používá do prostředků na praní prádla, šamponů, cigeret a hydratačních krémů.
Výroba
Pro potravinářské účely se vyrábí syntetickou cestou, přidáním hydroxidu draselného do kyseliny sorbové. Většinou se získává z ropných derivátů.
Nežádoucí účinky
Látka je většině případů bez nežádoucích účinků, ojediněle se může vyskytnout podráždění kůže či očí, alergické reakce, astma, poruchy chování.
Doplňující informace
Přijatelná denní dávka 0 - 25 mg/kg tělesné váhy. V ČR (celé EU) je použití látky regulováno zákonem. V USA je látka také povolena. Nese označení GRAS (generally recognized as safety), tzn. že je látka považována za bezpečnou.