Asi nejznámější hlavolam v Česku? Kdo by totiž neznal mystický hlavolam ze Stínadel. Staňte se na chvíli Janem Tleskačem a pokuste se ježka dostat z klece co nejrychleji. Jedná se o kuličku s různě dlouhými ostny, která je uvězněna ve válcovité kleci, jejíž otvory jsou také různě velké. Ježkem je potřeba otáčet a provlékat ho tak, aby našel cestu ven. 

Divoký západ roku 1886. Z lítacích dveří místního saloonu vychází kovboj a opírá se o jeho stěnu. Vytahuje z kapsy malý předmět o velikosti ořechu a možná si v duchu přemílá nám notoricky známá slova.. Když natočíte nejdelší osten tak, aby vyčníval z klece nejširším jejím otvorem, posuneme ježka do poloviny výšky klece. Pak otočíme…

Toto si samozřejmě tehdy nemohl v duchu říkat. Pro nás bude hlavolam zvaný Ježek v kleci (poprvé uvedený v roce 1940) vždy spojen s temnými stínadelskými uličkami z románů Jaroslava Foglara (1907–1999). ¨¨

Kde mohl Jaroslav Foglar čerpat inspiraci ke svému románu Záhada hlavolamu a kde ještě mohla vzniknout podoba známého Ježka, Létajícího kola a postavy Širokka? Na tuto otázku hledali JEŽCIVKLECI.cz odpověď. Nyní se s námi můžete vydat na více než zajímavou cestu do daleké historie.

S létajícím kolem, které důvěrně známe, přišel už v 15. století Leonardo da Vinci (1452 – 1519) významný malíř, sochař, architekt, přírodovědec, hudebník, spisovatel a v neposlední řadě i vynálezce a konstruktér. 

Dobrodružství Jana Tleskače

Dnes velice úspěšný český reklamní režisér Martin Krejčí natočil roku 1997 v rámci svého studia na FAMU krátký, něco málo přes čtyři minuty trvající short film Dobrodružství Jana Tleskače. Podobně jako v případě Kotkova prvního filmu Cesty za modrým světlem i u Krejčího short filmu s Janem Tleskačem platí, že studentský minimalismus a omezená kvalita použitého materiálu může celému snímku dodat ojedinělou atmosféru.

Režisér Martin Krejčí se dílem Jaroslava Foglara ve svém dílku samozřejmě pouze volně inspiruje. Z foglarovské předlohy vychází námět o létacím kole Jana Tleskače. Vše ostatní je autorská licence režiséra.

Je to však inspirace laskavá a vtipná. Zdařile rovněž navozuje atmosféru tajemna, byť nikoli ani tak foglarovskou mystikou, jako spíš humornou nadsázkou.