Hořčice bílá je mezi zahrádkáři velice oblíbená. Vyžaduje dostatek vláhy. Má nízké nároky na půdu a klimatické podmínky. Daří se jí i v chladnejších a vyšších oblastech. Snáší mrazíky až -2°C. Tvoří hodně kořenové hmoty, která potlačuje růst plevelu. Je velmi medonosnou rostlinouou.

Pochází pravděpodobně z jižní Evropy a dnes je pěstovaná téměř ve všech zemích s mírným klimatem. Nejčastějším využitím hořčičných semen je výroba Hořčice (ve světě existuje nespočet variant ze semen mletých i nahrubo drcených). Hořčice má ostrou chuť a čpavou vůni. Celého semena Hořčice se používá při konzervaci zeleniny - zelí, červené řepy, Okurek, hub, při konzervaci ryb. Celá Hořčice se může rozpálit v horkém oleji, čímž dostane lahodnou oříškovou chuť. Mletá se používá do směsí koření a na dochucení masa při nakládání a grilování.

• balení: 400g
• doba výsevu: duben až září

Obchodní osivo určené k zelenému hnojení - nemořené

Osiva určené k zelenému hnojení umožní zvýšit obsah humusu v půdě (náhrada za nedostatek chlévského hnoje), zlepší fyzikální vlastnosti půdy, zvýší mikrobiologické aktivity včetně fytosanitárního účinku, zajistí odplevelení půdy a zlepší její celkovou úrodnost. Pro tento účel jsou nejvhodnější druhy a jejich směsi, které svým rychlým vývojem a nárůstem organické hmoty splňují biologické a agroekologické požadavky. Jedná se zejména o hořčici bílou, Hrách setý, luskoobilní směsku, pelušku jarní, řepku ozimou, směs Hořčice a řepky, svazenku vratičolistou a jetel nachový.

Význam a charakteristika zeleného hnojení
„Zelené hnojení"" je druh organického hnojení, při kterém se do půdy zapravuje biomasa rostlin vypěstovaných pro tento účel. Cílem je obohatit půdu o organickou hmotu i živiny a tím zvýšit půdní úrodnost. Vhodné rostliny můžeme vysévat od jara až do podzimu. Pokud nestihneme na podzim rostliny včas zarýt, nic se neděje. Půda bude alespoň přes zimu chráněná před mrazem a rostliny zaryjeme brzy zjara, jakmile to počasí dovolí. Rostliny na zelené hnojení můžeme nechat vyrůst do různých fází. Méně narostlé rostliny zaryjeme rovnou celé nebo je můžeme nechat vykvést. Květy zkrášlí naši zahrádku, což oceníme nejen my samy, ale i užitečný hmyz. Následně po odkvětu rostliny zaryjeme. V tomto případě je vhodné rostliny nasekat na menší části.