Sirná svíce k dezinfekci výrobních a skladových prostor 1 kus
Sirná svíce k dezinfekci výrobních a skladových prostor 1 kus
- Síra nanesená na silný knot vytváří podobu svíce.
- Používá se k dezinfekci výrobních a skladových prostor (vinařství, potravinářství a další odvětví).
- Spolehlivě ničí škodlivé mikroorganismy a plísně.
- Svíce se vloží do nehořlavé nádoby a zapálí se od horní části.
- Svíce při hoření teče, proto je nutné uložení do nehořlavé nádoby k zachycení síry.
- Místnost nebo prostor po zapálení svíce ihned opustíme a uzavřeme!
- Po 2 - 4 hodinách místnost vyvětráme.
Doporučené dávkování: 1 svíce na cca 10 m2 prostoru.
Pozor: Oxid siřičitý
Hořením se uvolňuje oxid siřičitý, toxický plyn, CAS 7446-09-5.
Síra (chemická značka S, latinsky Sulphur) je nekovový chemický prvek žluté barvy, poměrně hojně zastoupený v přírodě. Patří do skupiny chalkogenů. Síra byla známa již v dávnověku a např. ve starověké Číně sloužila jako jedna ze složek střelného prachu. Jako součást různých výbušnin a zábavní pyrotechniky se síra používá dodnes, i když po vynálezu dynamitu význam těchto směsí značně poklesl. V chemickém průmyslu se elementární síra používá především pro vulkanizaci Kaučuku. Množství síry přidané do směsi pak určuje tvrdost získaného produktu. Dále je elementární síra základní surovinou pro výrobu kyseliny sírové.
Síra je významnou složkou různých fungicidů, tedy prostředků působících proti růstu hub a plísní. Síření sklepů i sudů pro uchovávání vína či Piva efektivně brání množení nežádoucích plísní a mikroorganizmů.
Síra je obsažena v řadě molekul, nezbytných pro fungování živých organizmů. Typické jsou esenciální Aminokyseliny jako Cystein a Methionin, které tvoří součást bílkovin, přítomných prakticky ve všech živých organizmech. Před rokem 1989 byl oxid siřičitý hlavním problémem kvality ovzduší, především v důsledku masivního spalování uhlí s vysokým obsahem síry. Reakcí s vodní parou obsaženou v atmosféře vznikají kyseliny siřičitá a sírová, které se podílejí na vzniku kyselých dešťů, jež se podílely na zničení Smrkových lesů např. Jizerských a Krušných hor. Mezi lety 1990 až 2006 došlo v České republice k poklesu emisí SO2 téměř o 90 % v důsledku instalaci účinných odsiřovacích zařízení, většinou za použití alkalických sorbentů (mletý vápenec nebo MAGNEZIT). V posledních letech stoupají emise SO2 z malých zdrojů. V současnosti představují emise oxidů síry problém hlavně v zemích třetího světa jako Čína nebo Indie.